Mapa

Vagharšapat (Vagharshapat)

Vagharšapat (arménsky Վաղարշապատ), v letech 1945 až 1995 Ečmiadzin (Էջմիածին), je město nedaleko arménského hlavního města Jerevanu v provincii Armavir, sídlo katholikose, hlavy Arménské apoštolské církve. Významné chrámy tohoto svatého města se od roku 2000 nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Počátky města sahají již do 4. století př. n. l. Ve městě se nachází velká řada památek, především ústřední chrám, katedrála sv. Matky Boží (Սուրբ Աստուածածին Եկեղեցի, Surb Astuadzadzin Jekegheci), jež pochází z roku 618, což z ní činí jednu z nejstarších dochovaných křesťanských staveb na světě – přitom stojí na místě ještě staršího, dřevěného kostela, zbudovaného v letech 301–303, kdy Arménie jako první stát na světě přijala křesťanství za státní náboženství.

Lokalita však čítá i řadu jiných památek, z nichž 3 další – chrámy sv. Gajane, sv. Hripsimy a Šoghakath – jsou spolu s hlavní katedrálou na seznamu UNESCa. K souboru jsou přiřazeny i zbytky katedrály v nedalekém Zvarthnocu.

Mapa - Vagharšapat (Vagharshapat)

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 40° 9' 56" N / 44° 17' 41" E | Časové pásmo : UTC+4 | Měna : AMD | Telefon : 374

Google

Google Earth

Microsoft Bing

Nokia

OpenStreetMap

Esri.WorldImagery

Mapa - Vagharšapat

Esri.WorldStreetMap

Mapa - Vagharšapat

OpenStreetMap.Mapnik

Mapa - Vagharšapat

OpenStreetMap.HOT

OpenTopoMap

CartoDB.Positron

CartoDB.Voyager

OpenMapSurfer.Roads

Mapa - Vagharšapat

Esri.WorldTopoMap

Mapa - Vagharšapat

Stamen.TonerLite

Státní území - Arménie


Arménská vlajka

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.

Mapa - Arménie